Ve svém článku „Chci se rozvést – co mě čeká?“ jsem Vás v základech seznámil s otázkami řešenými při procesu rozvodu manželství, který zahrnuje nejen samotný rozvod, ale také úpravu poměrů nezletilých dětí a řešení majetkové situace manželů. Právě společnému jmění manželů je věnován tento článek, ve kterém se v základech dozvíte, jak se při vypořádání společného jmění manželů postupuje. Byť se jedná až o poslední krok rozvodového procesu, je nezbytné se na něj dobře připravit a řešit jej již od počátku, jelikož případný spor o majetek se může táhnout i několik let.
Aby mohlo být přikročeno k samotnému vypořádání společného jmění manželů, je zapotřebí zjistit, co vše do něj spadá. Jak již bylo nastíněno v jiném článku, neexistuje pouze jeden režim společného jmění manželů. Mimo standardního zákonného režimu, který v celém rozsahu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, mají manželé, nebo ještě před uzavřením manželství snoubenci, možnost sjednat tzv. smluvený režim společného jmění manželů.
V rámci smluveného režimu může být sjednán tzv. režim oddělených jmění, a to formou notářského zápisu. V případě, že před uzavřením manželství dojde k uzavření takového notářského zápisu, znamená to, že po uzavření manželství majetkové společenství manželů nevzniká a nabývání majetku se řídí pravidly, jako před vznikem manželství. Vše je možné prezentovat na příkladu koupě osobního automobilu jedním z manželů. Manželé žádným způsobem neupravili svůj režim společného jmění a ten se tedy řídí příslušnými zákonnými ustanoveními. V takovém případě je osobní automobil ve společném jmění manželů a v případě jeho zániku je nutné osobní automobil vypořádat (k tomu dále v tomto článku). V případě oddělených jmění se však osobní automobil nestane předmětem společného jmění manželů, jelikož to nevzniklo, nýbrž bude výlučným majetkem toho z manželů, který jej zakoupil, a to i po zániku manželství, pokud se manželé nedohodnou jinak.
Jelikož nikdy není nic jen černé a bílé, platí to stejné i pro vypořádání společného jmění manželů. Občanský zákoník totiž stanovuje, že ne všechno, co manželé či jeden z manželů za trvání manželství nabydou, se stane předmětem společného jmění manželů. Předmětem společného jmění manželů je tedy vše, s výjimkou toho, co:
-
slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
-
nabyl jeden z manželů darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
-
nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
-
nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
-
nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Dalším specifikem jsou věci, které jeden z manželů nabyl za výlučné finanční prostředky. Takové věci náleží do výlučného vlastnictví toho z manželů, který je nabyl, Nelze však vždy jednoznačně dojít k rychlému závěru, neboť je zapotřebí zjistit, zda se skutečně jednalo o výlučné finanční prostředky jednoho z manželů.
Předmět společného jmění manželů
Krom výše uvedeného spadá do společného jmění manželů skutečně vše, co manželé společně nebo jeden z nich za trvání manželství nabyli. V prvé řadě se jedná o věci nemovité, jejichž vypořádání bývá mnohdy nejsložitější, a to zejména v případech, kdy mezi manželi nepanuje shoda na tom, komu po rozvodu manželství připadnou. V praxi se nejčastěji jedná o rodinné domy, byty či chaty, ale mezi nemovité věci se řadí i zahrady, garáže nebo pozemky s ornou půdou či jiné.
Do společného jmění manželů dále spadají věci movité. V tomto případě se nejčastěji jedná o vybavení rodinné domácnosti, přes nábytek, zahradní techniku až po elektrické spotřebiče v kuchyni. Spadají sem také osobní automobily a další dopravní prostředky. Klientům doporučuji, aby si vždy sepsali seznam věcí náležejících do společného jmění manželů, a to alespoň těch hodnotnějších, které je třeba při nebo po rozvodu vypořádat. V takovém seznamu je vhodné danou věc co nejpřesněji identifikovat, aby nedošlo k její záměně, a to z důvodu předejití případným budoucím sporům.
Mezi manželi je potřeba vypořádat rovněž finanční produkty, které zřídili za manželství, a to zejména běžné bankovní účty, spořicí účty, pojištění a další obdobné produkty. Zde si dovoluji upozornit na skutečnost, že v případě, kdy je bankovní účet veden na jméno jen jednoho z manželů, a to i přesto, že k němu nemá druhý z manželů dispoziční oprávnění, náleží až na výjimky finanční prostředky na tomto účtu do společného jmění manželů. Pro případ, že byste chtěli uchovávat své výlučné finanční prostředky na bankovním účtu, doporučuji za tímto účelem zřídit samostatný bankovní účet, kdy bude zcela vyloučeno jakékoli smísení s finančními prostředky náležejícími do společného jmění manželů a při rozvodu tak bude bezproblémové tyto prostředky oddělit od těch, které budou předmětem vypořádání.
Za účelem koupě domu, bytu nebo čehokoli dalšího si manželé často půjčují peníze, a to kupříkladu formou hypoték či půjček. Souhrnně je můžeme označit jako dluhy či závazky. I ty je po zániku manželství potřeba vypořádat. V této souvislosti si dovoluji upozornit, že dle občanského zákoníku má vypořádání dluhů účinky pouze mezi manželi. Věřitel tak může dluh i po vypořádání společného jmění manželů vymáhat po obou manželích. Aby toto již nadále nebylo možné je třeba uzavřít dohodu s věřitelem či dodatek k té dané smlouvě, kdy předmětem bude změna osob povinných dluh splácet. V souvislosti s dluhy si také dovoluji upozornit, že do společného jmění manželů až na výjimky náleží i dluhy, které v průběhu manželství zapříčinil svým jednáním jen jeden z manželů.
Závěrem je také třeba vypořádat podíly jednoho z manželů, a to buď družstevní podíly nebo obchodní podíly, které byly nabyty v době trvání manželství. Ocenit obchodní podíl je mnohdy velmi složité, a když už se jeden z manželů chystá podnikat, založit obchodní společnost nebo koupit obchodní podíl, doporučuji do budoucna částečně zúžit společné jmění manželů formou notářského zápisu.
Jakým způsobem vypořádat společné jmění manželů
Společné jmění manželů lze vypořádat v podstatě dvěma způsoby, a to dohodu nebo soudně. V rámci dohody se manželé shodnou na předmětu společného jmění manželů i na rozdělení všech věcí a popřípadě na finančním vyrovnání. Pokud manželé nechtějí řešit vypořádání až při rozvodu, je možné před rozvodem provést zmiňované zúžení společného jmění manželů formou notářského zápisu.
V případě, že manželé nejsou schopni a ochotni se dohodnout na vypořádání společného jmění, může každý z nich navrhnout, aby vypořádání provedl soud, a to na základě podané žaloby. Spory o majetek nejsou nikdy příjemné a pouze prohlubují odcizení manželů. Nadto se jedná mnohdy o časově i finančně náročné soudní řízení.
Existují také případy, kdy se manželé rozvedou, ale společné jmění nijak nevypořádají. V takovém případě po třech letech od zrušení, zúžení nebo zániku společného jmění manželů (právní moci rozsudku o rozvodu) nastupuje zákonná nevyvratitelná domněnka, dle níž se zásadně veškeré věci stávají podílovým spoluvlastnictvím, kdy podíly jsou stejné. Z našeho pohledu se jedná o nežádoucí způsob vypořádání, jelikož manželé většinou po rozvodu chtějí mít mezi sebou veškeré záležitosti vyřešené a žít dále odděleně.
Rozdělení společného jmění manželů
Nyní již k samotnému rozdělení věcí náležejících do společného jmění manželů. V prvé řadě je potřeba zdůraznit, že dle občanského zákoníku jsou podíly obou manželů na vypořádávaném jmění stejné. Rozdělením společného jmění manželů by se tak oběma manželům mělo dostat stejné hodnoty. Pokud není možné věci spravedlivě rozdělit mezi oba manžele, je povinností manžela, kterému připadne majetek o větší hodnotě, vyrovnat druhému ztrátu v podobě tzv. vypořádacího podílu, tj. vyplatit finanční vyrovnání.
Ve všech případech ovšem nemusí dojít k rovnému rozdělení majetku či vyplacení odpovídajícího vypořádacího podílu. K takovým situacím dochází kupříkladu, když jeden z manželů vynaložil na zvětšení majetku finanční prostředky z jeho výlučného vlastnictví. Jedná se o tzv. vnos jednoho z manželů, který je při vypořádání společného jmění manželů potřeba zohlednit.
Manželé si společné jmění rozdělují zásadně tak, že po rozvodu bude každý z nich výlučným vlastníkem vyjmenovaných věcí. Není to však podmínkou, jelikož některá věc se může stát předmětem jejich podílového spoluvlastnictví nebo se mohou manželé ohledně některých věcí dohodnout tak, že je ještě před zánikem manželství prodají a výtěžek si mezi sebou rozdělí. Prodej věci může určit i soud v řízení o vypořádání společného jmění manželů, avšak pouze za splnění jistých podmínek.
Tímto článkem samozřejmě nelze odpovědět na vše, co by mohlo jeho čtenáře zajímat, jelikož každé vypořádání společného jmění manželů je jiné a v jistých ohledech specifické, ale v takovém případě se na mě neváhejte obrátit a Váš případ budu řešit individuálně.